Čínské studie popisují mírný průběh infekčního onemocnění COVID-19 u dětí

Zdroj: Pexels z Pixabay

Autor:
Petra Polcarová, Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

Oponent:
Jan Pačes, molekulární genetik a bioinformatik, Ústav molekulární genetiky AV ČR

Čínští vědci zveřejnili výsledky prvních studií zabývajících se významem nákazy COVID-19 u dětí. Sledován byl převážně mírný průběh onemocnění nejčastěji s horečkou, kašlem či zarudlým hrdlem. K závažnému průběhu onemocnění došlo u dětských pacientů zřídka. Obecně je prognóza nákazy COVID-19 u dětí příznivější než u dospělých. 

Jelikož jsou velmi časté dotazy rodičů na průběh onemocnění COVID-19 u dětí, připravili jsme odpovědi na ty nejčastější v samostatném článku zde.

První studie: Děti mají mírnější průběh s lepší prognózou

Studie vedená lékařem  Lu X. a jeho týmem publikovaná v The New England Journal of Medicine 18. března sledovala děti do 16 let infikované virem SARS-CoV-2, které se léčily v dětské nemocnici ve Wuhanu. Z celkem 72 314 případů potvrzené nákazy představovaly děti mladší 10 let méně než 1 procento. Mezi 28. lednem a 26. únorem bylo na infekci COVID-19 testováno 1391 dětí, z nichž u 171 (12,3 procent) bylo onemocnění laboratorně prokázáno. Průměrný věk nakažených dětí byl 6,7 let, přičemž věkové rozmezí dětských pacientů se pohybovalo od jednoho dne věku po 15 let. Chlapci představovali 60,8 procent dětských pacientů a dívky 39,2 procent. 

Nejčastějším projevem onemocnění u dětí byla horečka (u 41,5 procent), dále kašel a zarudnutí hrdla. Pozorována byla také rýma, únava, zvracení či průjem. Celkem 27 dětí (15,8 procent) bylo zcela bez příznaků a ani na rentgenu nebyly viditelné známky postižení plic. Celkem 12 dětí (7 procent) pak mělo při rentgenovém vyšetření známky zánětu plic, avšak jiné příznaky se u nich neprojevily. 

Tři pacienti vyžadovali během hospitalizace intenzivní péči s podporou mechanické ventilace. Jednalo se o děti, které se před nákazou léčily s jiným závažným onemocněním, například s postižení ledvin (hydronefróza), leukémií a uskřinutím střeva (intususcepce). Desetiměsíční dítě s uskřinutým střevem zemřelo po 4 týdnech z důvodu multiorgánového selhání. V čase sepsání článku bylo již 149 dětí propuštěno z nemocnice a zbylých 21 ještě zůstalo hospitalizováno ve stabilním stavu. Na základě výsledků této studie autoři usuzují, že oproti dospělým má COVID-19 u dětí zpravidla mírnější průběh s lepší prognózou.

Druhá studie: V řadě případů se mohlo jednat o jinou než koronavirovou nákazu

Druhá studie kolektivu vědců vedeného lékařem Dong Y., která vyšla 16. března v odborném časopise Pediatrics, sledovala celkem 2143 pacientů s COVID-19 mladších osmnácti let. Tyto případy nákazy byly hlášeny Čínskému centru pro kontrolu a prevenci nemocí od 16. ledna do 8. února. U 731 dětí (34,1 procent) byla nákaza laboratorně potvrzena, zbylých 1412 případů (65,9 procent) bylo z nákazy podezřelých. Jako podezřelé případy se označovaly děti, které byly v riziku nákazy (byly v potvrzeném či možném kontaktu s nemocným) a prokazovaly některý z příznaků onemocnění, avšak test na přítomnost viru SARS-CoV-2 u nich proveden nebyl. 

Průměrný věk všech sledovaných dětských pacientů byl 7 let (v rozmezí od jednoho dne do osmnácti let) a nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl ve výskytu onemocnění COVID-19 u chlapců a dívek. Naprostá většina pacientů (94,1 procent) prodělala onemocnění mírně či zcela bezpříznakově. Podíl závažných případů byl vyšší v mladších věkových skupinách, pravděpodobně z důvodu nedostatečně vyzrálého imunitního systému (tabulka č.1). Jeden 14 letý chlapec onemocnění podlehl.

Tabulka č. 1: Závažnost průběhu onemocnění COVID-19 u dětí dle jejich věku

V závěru studie autoři shrnují, že průběh infekce COVID-19 je u dětí obvykle mírný a závažné případy se objevují v menší míře (u asi 5,9 procenta nemocných) než u dospělých (asi 18,5 procenta nemocných). Jelikož však část pacientů neměla diagnózu laboratorně potvrzenou a příznaky onemocnění COVID-19 se podobají i jiným infekcím dýchacích cest, ke kterým jsou děti citlivější, mohlo se v některých případech jednat o jinou než koronavirovou nákazu.

Zpracováno ve spolupráci s Cover Story

Zdroje

https://pediatrics.aappublications.org/content/pediatrics/early/2020/03/16/peds.2020-0702.full.pdf

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2005073