Japonský lék proti chřipce je novým favoritem v boji proti COVID-19

Zdroj: Pixabay

Autor:
Lukáš Dušek, farmaceut

Oponent:
Petra Polcarová, Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

Vědci z celého světa pokračují ve snaze nalézt léky proti globální pandemii infekčního onemocnění COVID-19. Do hledáčku médií se po Remdesiviru dostal japonský „lék proti chřipce”, favipiravir. I když je označován jako jeden z nejnadějnějších léků proti tomuto onemocnění, přesto není jasným vítězem. Jeho opravdovou účinnost proti novému koronaviru zatím neznáme.

Favipiravir byl vyvinut v roce 2014 společností Fujifilm Toyama Chemical. Původně se měl užívat k léčbě chřipky a v Japonsku je registrován pod názvem Avigan. Záhy byl v Japonsku schválen jako záložní lék k léčbě onemocnění způsobených „novými” chřipkovými viry (například proti ptačí chřipce), nikoliv však jako běžně dostupný lék první volby. 

Podobně jako mnoho jiných antivirotik (například již zmíněný Remdesivir), i tento lék poškozuje enzym, pomocí kterého se virus množí v buňce. Chemicky se jedná o speciálně upravené stavební bloky RNA, které tento enzym zaseknou a zastaví tak množení viru (Clerq 2019). 

Zdrženlivost je na místě

Usuzuje se tedy, že favipiravir působí proti širokému spektru virů (Clerq 2019). Právě tato jeho mnohostranná účinnost vedla k tomu, že byl nasazen i proti novému koronaviru a je nyní zkoumán jako potenciální léčivo proti onemocnění COVID-19.

Přestože se stejně jako u ostatních potenciálních léků proti COVID-19 teprve experimentálně hodnotí jeho bezpečnost a účinnost proti novému koronaviru, některé země nečekaly na výsledky studií a zařadily ho na seznam doporučených léčivých přípravků. Japonsko proto v uplynulém týdnu lék darovalo řadě zemí včetně Česka (viz tisková konference SÚKL a MZd 1, 2). V těch bude probíhat experimentální léčba. 

Opravdová účinnost favipiraviru na COVID-19 zatím není zcela potvrzena. 

Řada expertů zároveň zůstává k efektivitě favipiraviru zdrženlivá. I když se totiž jedná o jeden z nejnadějnějších léků proti tomuto onemocnění, jeho opravdová účinnost na COVID-19 zatím není zcela potvrzena. Klinické testování na zvířatech navíc poukázalo na závažná rizika pro plod, pokud by favipiravir užívaly těhotné ženy (Korea Biomed Review). Dřívější pokusy o registraci tohoto léčiva v USA byly také údajně zamítnuty s ohledem na jeho nejistý bezpečnostní profil (politico). Právě proto je nutné obezřetně u léčiv zkoumat nejen jejich účinnost proti danému onemocnění, ale také jejich bezpečnost při užívání.

Favipiravir není doposud v ČR, EU a ani v USA registrován. Vzhledem k omezenému množství zemí, kde je favipiravir registrován a vyráběn, lze předpokládat, že při průkazu dostatečné účinnosti tohoto léku bude třeba jeho výrobu rychle navýšit a zajistit distribuci do ostatních zemí. Po propuknutí nákazy COVID-19 již byla výroba favipiraviru dále licenčně rozšířená o Čínu, která tento lék k léčbě koronavirové infekce schválila. 

Dvě neprůkazné studie účinnosti proti COVID-19

Favipiravir byl jako lék proti koronavirovým nákazám zkoumán v několika dokončených studiích a další studie stále probíhají. Dosavadní výsledky zatím jednoznačně účinnost proti onemocnění COVID-19 neprokázaly a studie, které již určitou účinnost deklarují, nejsou metodologicky zcela správné. Navíc se objevují otázky, ve které fázi onemocnění a jakým pacientům by měl být lék podáván, aby co nejlépe účinkoval. Krom toho stále neexistuje prokazatelně účinný způsob terapie, se kterým by bylo možné léčbu favipiravirem srovnávat. 

První dokončená studie v Číně sledovala použití favipiraviru u 120 pacientů s COVID-19 a srovnávala ho s použitím jiného léku schváleného k léčbě chřipky (taktéž bez průkazu účinnosti při léčbě onemocnění COVID-19). Jednalo se o lék umifenovir, přípravek registrovaný v Rusku pod jménem Arbidol. U pacientů, kteří měli mírnější průběh onemocnění COVID-19, byl efekt léčby favipiravirem znatelnější než u umifenoviru. Spočíval zejména v rychlejším ústupu příznaků infekce (kašle a horečky). Nicméně u obou skupin byl shodný počet pacientů se závažnějším průběhem s potřebou plicní podpory, tudíž k významnějšímu zmírnění příznaků léčba favipiravirem ve srovnání s umifenovirem nevedla (Chen 2020). Je potřeba dodat, že vědecký článek s touto studií zatím není oficiálně publikován a neprošel recenzním řízením. 

K významnějšímu zmírnění závažnějších příznaků léčba favipiravirem podle první čínské studie nepřispěla.

Favipiravir ve srovnání s lékem proti HIV

Další studie u COVID-19 porovnávala účinnost a bezpečnost favipiraviru a kombinace léčiv lopinavir/ritonavir registrované jako Kaletra, což je lék  schválený k léčbě infekce HIV (Qingxian 2020, publikovaný článek s výsledky byl bez vysvětlení stažen). Užívání obou léků bylo navíc doplněno inhalací látky silně ovlivňující imunitu (interferonu-α). Výsledky této studie vypovídají ve prospěch 35 pacientů užívajících favipiravir, u kterých nebyl virus detekován již po 4 dnech. Oproti tomu u 45 pacientů užívajících Kaletru trvala eliminace viru 11 dnů. Po léčbě favipiravirem byly také pozorovány pozitivní změny na CT (počítačová tomografie) plic. 

Pro velmi malý počet pacientů zařazených do této studie však nelze výsledky považovat za jednoznačné. Krom toho i použitá metodologie se jeví jako poněkud pochybná. Studie totiž nebyla randomizovaná, což znamená, že typ léčby nebyl pacientům přidělován náhodně. Pacienti, kteří byli přijati na kliniku dříve, byli léčeni kombinací Kaletrou a pacienti přijatí později pak užívali favipiravir. Randomizace je pro kvalitní výstupy klinických studií zcela nezbytná, jelikož vylučuje například možnost postupného zlepšení lékařské péče v čase či případně odlišný přístup k péči jednotlivých lékařů v různých směnách. Do studie navíc nebyli zařazeni pacienti se závažným průběhem onemocnění. Výsledkem bylo stažení článku popisujícího tuto studii, tudíž ani dříve publikované závěry z této studie nelze považovat za definitivní průkaz o účinnosti favipiraviru.

Běžící studie mohou přinést nadějné výsledky

Současně probíhající studie například hodnotí, zda bude lépe fungovat favipiravir v kombinaci s Actemrou, což je lék tlumící imunitní reakce vyvolané virem a další potenciální lék určený k léčbě onemocnění COVID-19. O těchto lécích se můžete dočíst v souvisejícím článku zde

I přes dosavadní rozpačité výsledky klinického testování se však favipiravir v některých zemích k léčbě nákazy COVID-19 užívá, přičemž výzkum jeho významu v této terapii běží intenzivně dál. Velmi pravděpodobně o favipiraviru ještě nějakou dobu uslyšíme.

Zpracováno ve spolupráci s Cover Story