Jak funguje současný Ústřední krizový štáb?

Zdroj: Pixabay

Autor:
Jana Holczerová, krizové plánování, Ministerstvo vnitra ČR

Oponent:
Martin Holub, krizové plány, Městská policie hl.m. Prahy

Česko si za uplynulých dvacet let prošlo téměř dvacítkou krizových stavů.
U těch nejzávažnějších byl jako klíčový pracovní orgán vlády aktivován navíc Ústřední krizový štáb. Během současné pandemie nového onemocnění COVID-19 je však jeho složení od těch předchozích odlišné.

Po ničivých povodních v roce 1997 začalo Česko připravovat právní rámec pro fungování státu během krizových období. Výsledkem je mimo jiné krizový zákon, který je klíčovou normou i během aktuálního nouzového stavu. Na základě tohoto zákona totiž vláda zřídila Ústřední krizový štáb (dále jen „Štáb“), a to jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací. Konkrétní činnost a složení Štábu pak vychází ze statutu Ústředního krizového štábu (dále jen “Statut”) a jednacího řádu Ústředního krizového štábu. Statut i jednací řád přijímá svým usnesením vláda. Před současnou pandemií došlo ke změnám v jejich znění naposledy v roce 2008. Nový Statut ústředního krizového štábu z 15. března 2020 v zásadě přejímá znění původní verze. Přesto jsou v něm některé, zejména personální, odchylky.

Dosah do dvou hodin

Štáb je pracovním orgánem vlády k řešení krizových situací. Jeho úkolem je připravovat návrhy na řešení dané situace, koordinovat, sledovat a vyhodnocovat opatření přijímaná vládou, ministerstvy a jinými správními úřady. Štáb zřizuje podle potřeby pracovní skupiny, které vypracovávají podkladové materiály a návrhy na řešení konkrétních problémů.

Štáb musí být schopný reagovat velmi rychle, jeho členové se musí na zasedání dostavit v případě potřeby do 120 minut. Některá důležitá ministerstva a instituce navíc zřizují na základě Statutu Ústředního krizového štábu kontaktní místa, která jsou schopna na žádost předsedy Štábu za stejný čas zajistit účast kompetentního zástupce úřadu na zasedání Štábu

Hlavními úkoly Štábu jsou podle Statutu: 

  1. předkládat Bezpečnostní radě státu a vládě návrhy opatření, která pomohou zabránit vzniku krizové situace nebo pomohou s jejím řešením,
  2. koordinace řešení krizové situace (například sladěním postupů krizových štábů jednotlivých ministerstev a krajů),
  3. posuzování vývoje situace, obsahu a přiměřenosti opatření, která jsou průběžně přijímána (například ministerstvy),
  4. posuzování, projednávání a koordinace přijímání opatření meziresortního charakteru (tedy napříč jednotlivými ministerstvy).

Závěry ze zasedání Štábu jsou přijímány formou usnesení, které jsou předkládány Bezpečnostní radě státu a vládě, případně, pokud je nedostatek času a vyžaduje to situace, pouze vládě. 

Kdy dochází k aktivaci štábu?

Štáb je aktivován předsedou vlády, případně ve výjimečných případech prvním místopředsedou vlády nebo jiným z místopředsedů pověřených předsedou vlády.  Důvodem ke svolání je buď hrozba vzniku krizové situace nebo to, že již krizová situace nastala

O svolání Štábu v minulosti rozhodoval ministr, který byl pověřen řízením Štábu (a stal se tak předsedou Štábu). Řízení Štábu bylo ještě před vznikem epidemie COVID-19 dle konkrétní krizové situace v gesci: 

  1. ministra obrany v případě vnějšího vojenského ohrožení České republiky, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí a při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru. 
  2. ministra vnitra v případě ostatních druhů ohrožení republiky, při poskytování humanitární pomoci většího rozsahu v zahraničí a při zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací v případě havárií a živelních pohrom. 

V novém Statutu z 15. března 2020 je uvedeno, že Předsedou štábu jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů štábu.Předsedou se tak stal náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula a následně ministr vnitra Jan Hamáček.

Štáb má aktuálně 23 stálých členů. To je o šest více, než kolik uváděl předchozí Statut z roku 2008 (oproti minulosti již ve Štábu není například zástupce SÚJB, naopak nově je zastoupeno například Ministerstvo pro životní prostředí). Mezi členy Štábu patří kromě jeho předsedy:

  1. náměstek ministra vnitra (pro vnitřní bezpečnost)
  2. náměstek ministra obrany
  3. náměstek ministra zahraničních věcí
  4. náměstek ministra financí
  5. náměstek ministra zdravotnictví
  6. náměstek ministra průmyslu a obchodu
  7. náměstek ministra dopravy
  8. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy
  9. náměstek ministra pro místní rozvoj
  10. náměstek ministra životního prostředí
  11. náměstek ministra zemědělství
  12. náměstek ministra práce a sociálních věcí
  13. náměstek ministra kultury
  14. náměstek ministra spravedlnosti
  15. předseda Správy státních hmotných rezerv
  16. ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost
  17. hlavní hygienik
  18. ředitel Státního zdravotního ústavu
  19. vedoucí Úřadu vlády ČR
  20. policejní prezident České republiky
  21. generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky
  22. náčelník Generálního štábu Armády České republiky

Zasedání Štábu se může uskutečnit i v širším, případně i skromnějším formátu. Štáb může na svá́ zasedání přizvat představitele dalších ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů územních samosprávných celků, orgánu ochrany veřejného zdraví a další odborníky. V současné situaci se jedná o specialisty zejména z oborů epidemiologie, hygieny, infekčního lékařství, ale také komunikace, ekonomiky, práva apod. O jejich přizvání rozhoduje předseda Štábu. Stejně tak může být rozhodnuto, že se zasedání nemusí účastnit všech 23 členů Štábu (tedy v případě současné pandemie by se tak pravděpodobně zasedání nemusel účastnit zástupce ministerstva životního prostředí, které v této oblasti nemá klíčové úkoly).

Jak Ústřední krizový štáb pomáhá během pandemie?

Jelikož je Štáb pracovní orgán, musí svým složením reflektovat konkrétní problém. Jeho Statut dnes, stejně jako v minulosti, myslí i na případy epidemií či pandemií závažných infekčních onemocnění. V takových případech se dle Statutu součástí Štábu stává také Ústřední epidemiologická komise, která je odbornou komisí Ministerstva zdravotnictví.

Komise je zřízena k plnění úkolů v oblasti ochrany veřejného zdravípřípadě výskytu závažných infekčních onemocnění. Ústřední epidemiologická komise mimo jiné koordinuje zpracování a aktualizaci Pandemického plánu České republiky. V rámci zasedání Štábu pak tato komise dává zejména odborná stanoviska a informace ostatním členům Štábu.

V rámci zasedání Štábu dává Ústřední epidemiologická komise zejména odborná stanoviska a informace ostatním členům Štábu.

V aktuálním i předchozím Statutu Ústředního krizového štábu se také uvádí, že s aktivací Štábu jsou vždy aktivovány i dvě pracovní skupiny. Jednou z nich je skupina pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji, jejímž vedoucím je pověřený zaměstnanec Správy státních hmotných rezerv. Správa státních hmotných rezerv je pak v případě souhlasu příslušného ministerstva klíčovou postavou ve vydávání prostředků ze zásob státu (ať už ve státních skladech nebo u dodavatelů), a to s vědomím vlády. 

Druhou velmi důležitou pracovní skupinou aktivovanou vždy s aktivací Štábu je mediální skupina. Vedoucím mediální skupiny je pověřený zaměstnanec ministerstva, jehož ministr je předsedou Štábu (nyní skupinu vede paní Klára Dlubalová, pověřená vedením odboru tisku a public relation na Ministerstvu vnitra). Jejími členy jsou pověření pracovníci úřadů, jejichž představitelé jsou členy Štábu. Mimo tyto dvě pracovní skupiny mohou být dle potřeby zřízeny další odborné pracovní skupiny (v současné době je proto zřízena například skupina pro zásobování ochrannými prostředky, která je ve spolugesci Ministerstva vnitra a Ministerstva zdravotnictví).

Velmi důležitou roli sehrávají také operační centra, kterými se rozumí pracoviště Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany zajišťující monitoring situace a informační podporu. Tato operační centra spolu s odbornými pracovními skupinami zabezpečují pro Štáb zejména: 

a)  monitorování a analýzu vývoje situace

b)  sběr, zpracování, třídění a předávání informací potřebných pro vyhodnocení situace a přijetí rozhodnutí

c)  zpracování analýzy shromážděných informací a podklady pro návrh variant řešení

d)  informační a organizační vazby na Úřad vlády – sekretariát Bezpečnostní rady státu, na krizové štáby ministerstev, ostatních ústředních správních úřadů, správních úřadů s celostátní působností a na územní krizové štáby. 

V celém systému řešení krizové situace sehrává klíčovou roli Vláda České republiky. O tom, jaké jsou její pravomoci, se můžete dočíst zde: https://www.okoronaviru.cz/krize/.

Zpracováno ve spolupráci s Cover Story

Zdroje: 

Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon)

Statut Ústředního krizového štábu schválený usnesením vlády č. 1500 ze dne 24. listopadu 2008

Statut Ústředního krizového štábu schválený usnesením vlády č. 213 ze dne 15. března 2020

Jednací řád Ústředního krizového štábu schválený usnesením Bezpečnostní rady státu č. 12 ze dne 27. dubna 2009

Usnesení vlády č.1 271 ze dne 8. listopadu 2006