Zpráva WHO o COVID-19

Zdroj: Shutterstock

Překlad:
Lucie Fedorková
, VUT Brno

Sumarizace:
Magdaléna Špačková, Všeobecné lékařství (5. ročník), Masarykova univerzita Brno

Přinášíme vám přeložený výtah ze souhrné zprávy WHO ke Spojenecké misi, která se uskutečnila mezi dny 16. – 24. února 2020. Cílem mise bylo informovat národní a mezinárodní plánování a navrhnout případná opatření v reakci na šíření onemocnění COVID-19. Součástí shrnutí je základní charakteristika nemoci koronavirus a stručný přehled postupu v boji proti nemoci.

Celý překlad zprávy naleznete zde

Sumarizace

Co je koronavirus

COVID-19 je onemocnění způsobené virem z čeledi Coronaviridae, její konkrétní původce se nazývá SARS-CoV-2. Mezi další významné zástupce této čeledi patří např. původce SARS, což je závažné respirační onemocnění, které způsobilo epidemii v Číně v letech 2002-2003.

Virus způsobující COVID-19 je patogen nový a vysoce nakažlivý, šíří se velmi rychle. Nelze ho považovat ani za chřipku ani za SARS, protože má svou vlastní ojedinělou charakteristiku. Přenos onemocnění je převážně kapénkový (tzn. při kašli), nebo přes infikované předměty, uvažuje se též o přenosu fekálně-orálním, který ještě nebyl spolehlivě prokázán.

Kde se koronavirus objevil

COVID-19 se poprvé objevil na přelomu roku 2019/20 ve Wuhanu, hlavním městě čínské provincie Hubej. Za ohnisko onemocnění jsou považovány trhy, na kterých se mimo jiné prodávaly i druhy volně žijících živočichů. Od nich došlo pravděpodobně k přenosu na člověka. Předpokládá se, že prvotním nositelem byl netopýr, podkladem této teorie jsou molekulární testy; genom lidského a netopýřího viru se totiž shoduje na 96 %.

V čem je koronavirus nebezpečný

Nebezpečí obecně tkví v rychlosti šíření i v tom, že je onemocnění nové a neexistuje o něm dost studií, v neexistenci antivirotika, které by působilo přímo na tento virus a mimo jiné i v nespecifických příznacích, které infikovaní lidé vykazují. Symptomy COVID-19 jich zahrnují široké spektrum. U některých je onemocnění asymptomatické, tedy nelze pozorovat příznaky onemocnění. Největší skupina lidí pak pociťuje chřipkové příznaky – horečku, suchý kašel, únavu a vyčerpanos. Tento mírný až střední průběh onemocnění bez zápalu plic má kolem 80 % laboratorně potvrzených případů. Závažný průběh (13,8 % případů) se projevuje jako tachypnoe (zrychlené dýchání), dušnost, snížená saturace krve kyslíkem, postižením plic někdy až s nutností plicní ventilace. Onemocnění probíhá u dětí většinou mírně, a i pro těhotné ženy se nejeví, v porovnání s chřipkou, jako rizikovější z hlediska závažnosti nemoci (toto nelze ovšem ještě tvrdit s jistotou, vzhledem k délce doby, po kterou COVID-19 známe).

Mezi rizikové faktory patří vyšší věk, chronická respirační onemocnění, cukrovka, hypertenze (vyšší tlak), kardiovaskulární onemocnění či některá forma imunosuprese. Co se časových údajů týče, inkubační doba, tedy čas od vstupu viru do organizmu do objevení prvních příznaků, je přibližně 5-6 dnů. V případě mírného průběhu trvá onemocnění asi 2 týdny.

Od Číny až po ČR

Poté, co se v prosinci 2019 v čínském Wuhanu objevila skupina případů se zápalem plic neznámého původu, začalo pátrání po původci. Situaci v Číně začala monitorovat i WHO (Světová zdravotnická organizace), s cílem získat nové informace o tomto onemocnění. V Číně též došlo k vyhlášení národního nouzového stavu a provedení dalších opatření.

Na začátku byla snaha zamezit šíření COVID-19 mimo Wuhan, lokalizovat zdroj infekce a zabránit přenosu. Zavřely se některé trhy a vznikla souprava pro diagnostické testování.  Virus se ovšem i tak šířil až příliš rychle a narůstal počet vážných případů.

V druhé fázi opatření byla i nadále snaha snižovat intenzitu epidemie a léčit vážněji nemocné. Zlepšily se protokoly pro diagnostiku, léčení a prevenci. Na Wuhan byla 23. ledna uvalena přísná karanténa, která se následně rozšířila na celou provincii Hubej.

Třetí fáze se zaměřila na snížení skupinových případů nákazy, bezpečnostní opatření se šířila i na další provincie spolu s postupem koronaviru. Důraz byl kladen i na šíření informací o novém onemocnění.

Rychlá reakce se ukázala v případě šíření epidemie klíčová, a to nejen v Číně, ale i v dalších oblastech, kam se následně COVID-19 šířil. Povaha onemocnění doposud nepoznané nemoci žádá flexibilitu a spolupráci na všech úrovních.

V současné době pokračuje úsilí na zdokonalení léčebného postupu a nalezení vhodného léku, což je ovšem obecně náročný a zdlouhavý proces. V Číně se též zvažuje založení centralizovaného výzkumného programu, který by zajistil nejslibnější výzkumy.

Další informace o COVID-19 včetně dat z jednotlivých zemí můžete najít zde a zde.

Zpracováno ve spolupráci s Cover Story