Mimořádná událost, krize a nouze: Vyznejte se v současném dění

Zdroj: Shutterstock

Česko je od 12. března 2020 v důsledku šíření pandemie koronaviru v nouzovém stavu. Výjimečné opatření dopadá na životy všech v zemi a média téměř nonstop informují o nově přijatých opatřeních. Některé pojmy jsou ale mezi sebou zaměňovány nebo špatně používány.

Současný nouzový stav v České republice přináší do veřejného prostoru řadu pojmů, které běžně média nepoužívají. Jde například mimořádnou událost, krizi a nouzi. Všechny spadají pod oblast krizového řízení státu a mají v různých oborech různé významy. Jak si je tedy vykládat v případě aktuální pandemie? 

Mimořádná událost nemusí být hned krize

Začít je třeba s mimořádnou událostí. Podle zákona o integrovaném záchranném systému
o “škodlivé působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací”. V mimořádné události, zejména lokálního rázu, se zjednodušeně řečeno ocitáme celkem často. V takové situaci se aktivují mimořádná opatření, a to podle konkrétních zákonů. Příkladem jsou nedávné zákazy výroby lihu kvůli otravám metanolem nebo evakuace osob v případě výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. 

Krizovou situací je potom mimořádná událost, k jejímuž řešení již nestačí “běžný postup”, a tak je použita krizová legislativa a následně vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, případně vyšší krizový stav, kterým je stav ohrožení státu a válečný stav. 

Vláda vyhlásila nouzový stav například v roce 2013, a to kvůli povodním. Opatření se týkalo několika krajů a zajišťovalo kromě nutné evakuace osob či nasazení vojáků také přednostní zásobování zdravotnických zařízení.

Proč je současný stav nazývaný krizí?

Rozdíl mezi mimořádnou událostí a krizovou situací tak, jak jsme je popsali výše je v tom, jakou činnost musí odpovědné orgány vyvíjet k jejich zvládnutí a jaké nástroje k tomu mají. Zatímco mimořádná událost je zvládnutelná pomocí běžné činnosti zasahujících složek a v rámci standardní úrovně činnosti těchto orgánů, při řešení krizové situace je nutno sáhnout k použití krizových opatření. 

Jinými slovy: Krizová opatření například během chřipkové epidemie umožňují omezení některých práv a svobod občanů v zájmu ochrany významných společenských hodnot, třeba v podobě zákazu návštěv v porodnicích a zrušení městských slavností.  V případě, kdy už by byla běžný protiepidemická opatření neúčinná, je třeba přistoupit k razantnějším krizovým opatřením prováděným podle krizového zákona, a to podle rozsahu postiženého území. Ty totiž dovolují větší zásah do práv a svobod. 

Řešení současné pandemie

Poté, co v Česku došlo k výraznému  a nekontrolovatelnému nárůstu počtu zachycených případů se vláda rozhodla vyhlásit nouzový stav. Bylo to třeba proto, aby se umocnila účinnost protiepidemických opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Stát má tak možnost během současného nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit:

  • právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví,
  • vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada,
  • svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
  • právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
  • právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění,
  • právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.

Vláda je také v době trvání současného nouzového stavu oprávněna za podmínek uvedených v §5 krizového zákona:

  • nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území,
  • zakázat vstup, pobyt a pohyb osob na vymezených místech nebo území,
  • rozhodnout o ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace

Všechna výše uvedená práva a povinnosti lze modifikovat. Více je omezit nebo naopak ze dne na den “obnovit”. Příkladem je současná situace s prodejem v galanteriích, kdy vláda nejprve tyto provozovny spolu s dalšími uzavřela a následně opět otevřela.

I krize má svá pravidla

Vyhlašovat jakýkoliv z krizových stavů lze pouze v souladu s Ústavou České republiky a  ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky (jejich shrnutí je uvedeno v tabulce níže). 

Nouzový stav se vyhlašuje maximálně na 30 dní a lze ho prodloužit na dalších nejvýše 30 dní jen se souhlasem Parlamentu, tedy obou komor. Nouzový stav lze kdykoliv v jeho průběhu zrušit, typicky proto, že už “krize” není. Tím by byla zrušena 

i veškerá omezení, případně by se rozhodlo například o jiných preventivních opatřeních, která by byla potřeba ještě dodržovat. Naopak v případě zhoršení situace lze vyhlásit i vyšší krizový stav, tedy stav ohrožení státu nebo válečný stav, což ale nelze z důvodu epidemie a k takové situaci v historii České republiky nikdy v minulosti nedošlo. 

Vyhlašované krizové stavy

Druh situace(krizového stavu) Vyhlašující orgán Důvod Územnírozsah  Časováúčinnost 
Stav nebezpečí  Hejtman (primátor hl.m. Prahy)  Jsou-li v případě živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadůa složek IZS. Celý kraj nebo jeho část Nejdéle 30 dnu;prodlouženíje přípustné jen se souhlasemvlády  
Nouzový stavVláda (předseda vlády) V případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod  nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.Celý stát nebo jeho část Nejdéle 30 dnu;prodlouženíje přípustné popředchozímsouhlasuParlamentu 
Stav ohrožení státu Parlament na návrh vlády  Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. Celý stát nebo jeho část Bez omezení  
Válečný stavParlament na návrh vlády  Je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Celý státBez omezení  

Zdroj: 

Typový plán Epidemie – hromadné nákazy osob, Ministerstvo zdravotnictví
Ústavního zákon č. 1/1993 Sb. (Ústava České republiky)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon)
Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů
VANÍČEK, Jiří. Krizový zákon: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017.
Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-787-5.

Autor:
Jana Holczerová, krizové plánování, Ministerstvo vnitra ČR

Oponenti:
Petra Polcarová, epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany
Martin Holub, krizové plány, Městská policie hl.m. Prahy

Zpracováno ve spolupráci s Cover Story