Nosit vlastnoručně ušitou roušku má smysl. Nepodceňte její materiál a sterilizaci

Zdroj: Freepik

Domácí výroba roušek se v Česku stává hitem. S narůstajícím počtem případů současné pandemie koronaviru jsou totiž ochranné prostředky nedostatkovým zbožím. Studie přitom poukazují, že nové bavlněné triko ochrání okolí nakaženého v některých případech skoro stejně účinně, jako chirurgická rouška. Které materiály jsou na výrobu vhodné a jak se o roušku správně starat?

Uvědomte si limity roušky

Narozdíl od profesionálních respirátorů vybavených nanofiltrací je hustota tkaniny v běžných rouškách poměrně řídká. Neumožňuje proto zcela dokonale odfiltrovat virové částice o velikosti pouhých několika desítek nanometrů. Právě ty jsou z hlediska šíření koronaviru rizikové, a tak laicky řečeno: Jakmile se infekce dostane “do vzduchu”, rouška ji ze své podstaty zachytit spíše nemůže. Zejména v místech, kde se mohou nakažení jedinci vyskytovat ve velkém počtu, je proto třeba se chránit respirátorem. Přesto nelze význam roušek zanedbávat či ho popírat. Ba naopak. Díky roušce je vysoká pravděpodobnost, že nakažený člověk své infekční kapénky do vzduchu vůbec nedostane. 

Studie účinnosti totiž ukazují, že i jednoduchá, podomácku vyrobená rouška nás dokáže částečně ochránit a zároveň je schopna efektivně zachytávat naše vlastní, potenciálně nakažlivé kapénky, které neustále šíříme do okolí kašláním, mluvením, a dokonce i samotným dýcháním. 

Vzhledem k tomu, že nakažené osoby jsou vysoce infekční ještě před prvními projevy příznaků nákazy a část onemocnění může probíhat dokonce i zcela bezpříznakově, slouží rouška jako významná bariéra chránící naše okolí před námi samotnými. Její účinnost lze navíc jednoduše zvýšit i nošením ochranných brýlí, které brání kontaktu kapének se spojivkami. Nošení roušky tak je z pohledu ochrany před dynamickým vývojem pandemie správné. Iniciativy, které se v posledních dnech snaží přimět veřejnost nosit i ty podomácku vyrobené, si zaslouží širokou podporu. Nošení roušky většinovou společností totiž umožňuje výrazné snížení přenosu koronaviru. 

Vyrobte si roušku doma

V současnosti koluje po sítích řada návodů na podomácku vyrobené roušky. Jejich účinnost se přitom různí a data, která by dokázala určit nejlepší variantu není snadné získat zejména pro častou improvizaci při jejich domácí výrobě. Bez ohledu na „postup výroby” je klíčové zvážit několik obecných kritérií, které by ideální rouška měla splňovat. Kromě výběru vhodného materiálu jde o možnost sterilizace či správné používání roušky.
Vhodný materiál zajistí schopnost filtrace i prodyšnost

Prvním krokem k výrobě vlastní roušky je volba vhodného materiálu. Potřebujeme, aby zachytil co nejvíce virových částic a zároveň nám umožnil pohodlně dýchat. V níže uvedených grafech[graf 1 a 2] je tak srovnána jak prodyšnost, tak účinnost filtrace různých běžně dostupných textilních materiálů. Zatímco běžná šála je velmi dobře prodyšná, její schopnost zachytit virové částice je značně omezená. Opačným případem je pytlík od vysavače, který jako filtr slouží velmi dobře, avšak téměř neumožňuje dýchání. S takto vyrobenou rouškou tedy hrozí, že většinu vzduchu budeme vdechovat a vydechovat netěsnostmi při jejich okrajích. Jako málo účinné se ukazuje i vrstvení látky na sebe, které nezvyšuje záchyt virových částic a zároveň výrazně omezuje prodyšnost (graf efektivita filtrace bakteriálních částic). Pří výběru látky je důležité vzít v potaz i to, zda lze materiál dezinfikovat vyvařením. Jen tak budeme moci roušku použít opakovaně.

graf 1: Účinnost různých materiálů při filtraci virových částic bakteriofágu MS2 o velikosti pouhých 25 nanometrů (0,025 mikrometru)   Zdroj: Davies et al. (2013) 

Graf 2: prodyšnost jednotlivých materiálů ve srovnání s chirurgickou rouškou
Zdroj

Jako optimální pro tvorbu roušky se jeví čistá bavlna z nové látky pro povlečení či trička. Hustota zvolené látky by měla být obecně taková, abychom proti světlu neviděli jednotlivé otvory mezi vlákny, ale látka nám zároveň umožňovala po přiložení k ústům snadné nadechnutí.

Z grafu 3 je patrné, že i podomácku vyrobená rouška z bavlněného trička velmi efektivně chrání okolí před vykašlanými infekčními částicemi. Zatímco lidé bez roušky vykašlali v průměru 200 infekčních kapének, lidé s vlastnoručně vyrobenou rouškou pouze 43. Bavlněná rouška tedy zachytila téměř 80 % všech vykašlaných infekčních částic, čímž ji lze téměř srovnat s rouškou chirurgickou, která jich zachytí až 85 %. Při filtraci nejmenších infekčních částic už se rozdíl v účinnosti mezi chirurgickou a doma vyrobenou rouškou o něco zvyšuje. I přesto je však rouška vyrobená z bavlny stále schopna odfiltrovat přibližně 70 % částic o velikosti průměrné bakterie. 

Graf 3: množství infekčních částic vykašlaných při různých způsobech ochrany. V prvním grafu bez ohledu na jejich velikost, v druhém grafu jen pro velmi malé částice (0,651,1 mikrometru) zdroj: Davies et al. (2013) 

Možnost snadné a opakované sterilizace

I podomácku vyrobená rouška by měla splňovat možnost snadné sterilizace po každém použití. Nejjednodušším způsobem jak roušku sterilizovat je vyvaření. Z důvodu opatrnosti doporučujeme pro odstranění všech virů, bakterií či prvoků nechat vodu projít varem a poté ji nechat i s rouškou samovolně vychladnout. Takové zacházení opakovaně vydrží například 100% bavlna. Pro úplnost je vhodné dodat, že studie zabývající se příbuzným koronavirem, který v letech 2002 až 2003 způsobil epidemii onemocnění SARS, popisují, že virové částice jsou inaktivovány již při teplotě 60 ℃ po dobu 30 minut. Pro současný typ viru ale zatím věrohodná data nemáme.  (LINK). 

Snadná výroba a vhodné použití

Ne každý z nás si dobře rozumí s šicím strojem či jehlou a nití. Stručné a přehledné návody a postupy na výrobu roušek lze nalézt například na této stránce: https://www.caramilla.cz/site-rousky-ustenky

Jak správně roušku užívat shrnují základní pravidla v infoboxu:

V nejvyšší nouzi pomůže i ručník

Jsou-li dostupné, je vhodné využít místo podomácku vyrobených spíše roušky jednorázové. Ty je však po použití třeba vyhodit. V případě nejvyšší nouze lze využít alespoň obyčejný šátek, šálu či ručník. Jakákoliv ochrana byť nouzová totiž snižuje možnost přenosu.

Autoři:
Jan Martinek, buněčná biologie, Přírodovědecká fakulta UK
Jan Havlík, Anorganická chemie a učitelství chemie, VŠCHT Praha
Lucie Diblíková, behaviorální ekoložka, Přírodovědecká fakulta UK
Oponent:
Petra Polcarová, epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany