Přehledová studie z Číny popisuje, pro koho je nový koronavirus rizikovější

Zdroj: Freepik

Autor:
Aleš Antonín Kuběna, systémová biologie a biostatistika, Farmaceutická fakulta UK, Akademie věd ČR

Oponent:
Aneta Pierzynová, veterinární lékařství s atestací v hygieně a epizootologii, Ústav histologie a embryologie 1. Lékařská fakulta UK

Čínští vědci zkoumali přes 200 pacientů s vážným průběhem onemocnění COVID-19. Snažili se porozumět zejména faktorům, které způsobují syndrom akutní dechové tísně. Nová data ukazují, že roli hraje věk pacienta, vysoký krevní tlak či diabetes.

Časopis americké lékařské asociace JAMA Internal Medicine publikoval studii  Chaomin Wu a dalších čínských vědců s názvem Rizikové faktory spojené se syndromem akutní dechové tísně (ARDS – acute respiratory distress syndrome) nebo smrtí u pacientů s koronavirovou pneumonií ve Wu-Chanu v Číně.

Cílem studie bylo porovnat klinické charakteristiky a výsledky dvou skupin pacientů hospitalizovaných s koronavirovým zápalem plic. Těch bylo celkem 201. v první skupině byli pacienti s relativně těžkým zápalem, u nichž se rozvinul syndrom akutní dechové tísně (ARDS) vedoucí až ke smrti. Srovnávací skupinou byli pak ti, jejichž organismus se i přes jinak vážný stav fatálním komplikacím komplikací i ARDS dokázal vyhnout. 

Vědci se zaměřili na prohledání dlouhodobých záznamů pacientů, o nichž už bylo známo, že jejich infekce byla závažná a vyžádala si jejich hospitalizaci. Do studie se tedy nedostaly relativně mírnější projevy infekce bez hospitalizace, které jsou mnohem častější. Klinická data byla sesbírána ze zdravotnické dokumentace za období od zahájení hospitalizace jednotlivých pacientů (25. 12. 2019 – 26. 1. 2020) až do 13. 2. 2020. 

Celkově lze shrnout, že pacienti s ARDS se oproti pacientům bez ARDS vyznačovali vyšším věkem, vyšší teplotou před hospitalizací, počátečními příznaky dušnosti a s vyšším podílem dalších zdravotních problémů jako vysoký tlak a diabetes.

Mezi zkoumanými pacienty převažovali muži nad ženami, a to v počtu 128:73 (63,7 % mužů). Věk pacientů se pohyboval mezi 21 lety až 83 lety, nicméně převažovaly osoby nad 50 let (median=51). Pětina pacientů (20 %) byla ve věku nad 65 let. U celkem 84 sledovaných pacientů (41,8 %) se vyvinul ARDS, z toho 44 pacientů zemřelo. U infikovaných s ARDS byl medián věku 58,5 let, konkrétně u přeživších 50 let a zemřelých 68,5 let. U všech 44 zemřelých pacientů se projevoval syndrom akutní dechové tísně a byli připojeni k umělé ventilaci.

Roli hraje věk pacienta, vysoký tlak či diabetes

Celkově lze shrnout, že pacienti s ARDS se oproti pacientům bez ARDS vyznačovali vyšším věkem, vyšší teplotou před hospitalizací, počátečními příznaky dušnosti a s vyšším podílem dalších zdravotních problémů jako vysoký tlak a diabetes. Přestože účinná terapie proti COVID-19 ještě není známa, nasazení nespecifické antivirové terapie zvyšovala šance pacientů vyhnout se jak ARDS tak smrti. 

U zemřelých pacientů s ARDS se projevovalo selhávání jater a ledvin. Jejich biochemické vyšetření krve prokázalo výrazný nárůst hladiny celkového bilirubinu (což odpovídá selhávání jater), močoviny (což odpovídá selhávání filtrační schopnosti ledvin) a zánětlivých markerů. Prokázal se také výrazný pokles celkového počtu lymfocytů a konkrétně cytotoxických T-lymfocytů (což odpovídá selhávání imunitního systému)

Vysoká horečka neznamená vyšší riziko smrti

Pacienti ve věku nad 65 let byli v 3,26x vyšším riziku rozvoje syndromu akutní dechové tísně a 6,17x vyšším riziku smrti. Diabetes i vysoký tlak v anamnéze statisticky prokazatelně zvyšoval riziko ARDS (diabetes 2,34x, vysoký tlak 1,82x), avšak nikoli riziko smrti. Obě tato onemocnění jsou ovšem spojena s vyšším věkem a tato studie neodpovídá na otázku, jestli diabetes či hypertenze jsou rizikové ještě “navíc” nad rámec vyššího věku nebo je činí populačně rizikovými právě to spojení s věkem (anebo naopak).

Závěrem je třeba zdůraznit, že jde o observační studii s relativně malým počtem pacientů, proto je třeba výsledky interpretovat opatrně a pokračovat ve výzkumu

Horečka nad 39 °C působila dvojsečně. Na jednu stranu zvyšovala riziko ARDS (1,77x), ovšem zároveň 2,5x snižovala riziko smrti. z provedené studie není jasné, zda výsledná šance na přežití při horečce nad 39 °C nebyla ovlivněna zvýšenou péčí o tyto pacienty s horečkou.

Závěrem je třeba zdůraznit, že jde o observační studii s relativně malým počtem pacientů, proto je třeba výsledky interpretovat opatrně a pokračovat ve výzkumu

Zpracováno ve spolupráci s Cover Story

Zdroj:

https://jamanetwork.com/journals/jamainternalmedicine/fullarticle/2763184