Rychlá věda za časů pandemie

Zdroj: Pixabay

Autor:
Lukáš Dušek, farmaceut

Oponentura:
Jan Havlík, Anorganická chemie a učitelství chemie, VŠCHT Praha
Petra Polcarová, epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

Vědci po celém světě poslední tři měsíce intenzivně zkoumají nový koronavirus a hledají možnosti léčby onemocnění COVID-19. Čtenáři od nich vyžadují rychlé odpovědi a absolutní pravdy. Každým dnem se tak v médiích objevují nové “průlomové” informace. Mnohdy jsou ale urychlené vědecké články zavádějící a neprůkazné.

Jsou to necelé čtyři měsíce, kdy publikoval vědecký tým z Hong Kongu vůbec první vědecký článek o novém koronaviru, který způsobil neobvykle vysoký počet případů pneumonie v čínském městě Wuhan. Od té doby se virus postupně rozšířil do celého světa. Počet osob s potvrzeným onemocněním COVID-19, jehož byl nový koronavirus původcem, dosáhl k 3. květnu téměř 3,5 milionů. Z tohoto počtu přes 244 tisíc osob nákaze podlehlo. 

Vědci z celého světa začali tento virus intenzivně zkoumat a počet odborných publikací, popisujících jeho strukturu, testování, charakteristiky způsobeného onemocnění a možné léčby se zdvojnásobují přibližně každých 14 dní (k 24. březnu je evidováno kolem 6 500 odborných článků). Bohužel však neplatí přímá úměra, že čím více informací o novém koronaviru máme, tím více mu rozumíme. 

Bohužel neplatí přímá úměra, že čím více informací o novém koronaviru máme, tím více mu rozumíme. 

Rychlé sdílení bez recenzního řízení

Kvalitu odborného sdělení v dnešním vědeckém světě zajišťuje recenzní řízení, tzv. Peer-review, které probíhá před jeho zveřejněním. Jedná se o proces, kdy uznávaní odborníci z úzce příbuzných oborů hodnotí metodiku zveřejňovaného výzkumu, jeho výsledky, závěry a obecně jeho kvalitu. Celý proces trvá obvykle několik měsíců a jeho výsledkem je buď zamítnutí nebo schválení vědeckého sdělení, nejčastěji článku. Publikování vědeckých výsledků formou článků v odborných časopisech je v současnosti stále považováno za hlavní způsob prezentování vědecké činnosti celému světu. 

Vzhledem k dlouhotrvajícímu posouzení využívá stále více vědců možnost publikovat chystané články dříve, než projdou celým recenzním řízením. Tyto články označujeme za tzv. “preprinty”. Buď je publikují na stránkách svých institucí (případně jen jako tiskové zprávy nebo zkrácené abstrakty) nebo využívají k tomu určené servery. Nejznámější z nich je BioRxiv zaměřený na biologii a medRxiv zaměřený na medicínu. Odborníci, kteří se těmto tématům intenzivně věnují, mohou ve svých vědeckých pracích využívat data svých kolegů mnohem dříve, než budou oficiálně publikována. 

K odborným článkům je před dokončením recenzního řízení nutno přistupovat velice obezřetně a kriticky, jelikož mohou obsahovat závažné metodické nedostatky a chyby.

Lákavý medRxiv

Obrovský zájem o prezentování předběžných výstupů různých výzkumů během současné pandemie je patrný právě na portálu medRxiv. Zde počet shlédnutí a stažení článků vzrostl od loňského prosince více než stokrát. K těmto informacím je nutno přistupovat velice obezřetně a kriticky, jelikož mohou obsahovat závažné metodické nedostatky a chyby, které občas bývají patrné pouze odborníkům s vhledem do tématu. V současné chvíli však k těmto článkům má také přístup široké publikum čtenářů, kteří si nemusí tyto nedostatky uvědomovat. Případně je mohou dále rovnou přejímat zpravodajská média bez kritického posouzení. Před recenzním řízením by rozhodně takové výsledky a jejich publikace neměly být považovány za definitivní, což je v jasném rozporu s přirozenou lidskou touhou po informacích v době krize. 

V porovnání s etablovanými vědeckými časopisy je na těchto serverech jednodušší článek publikovat. Zároveň se zdá, že je u těchto portálů oprava či úplné stažení zjevně chybných a zavádějících článků zatím velmi vzácný jev. Jedním z výjimečných příkladů zásahu editorů byl velmi sporný článek o údajné podobnosti některých sekvencí SARS-CoV-2 s virem HIV. Text usuzoval, že je nový koronavirus uměle vytvořen. 

Pro zájemce odkazujeme na několik dalších článků věnovaných preprintovým serverům a jejich vlivu na vědecké publikační zvyklosti.

Košatý strom vědy

Jak prohlásil Dr. Ivan Oransky, lékař a spoluzakladatel webu Retraction Watch, který podává zprávy o vyvrácených (a následně stažených) vědeckých článcích: “Věda je rozhovor. Bohužel v době krize lidé zapomínají, že věda je o návrzích, konverzaci a argumentech. Vím, že každý zoufale touží po absolutní pravdě, nicméně jakýkoliv vědec by vám řekl, že to není, čím se zabýváme.”

Stává se, že je médii přejatá i teorie, která by při důkladnějším (a časově náročnějším) posuzování neobstála.

V “nekrizových” časech vědecké poznání připomíná strukturu stromu. Poznání a hypotézy se košatí, dále více zpodrobňují a některé prostříhávají s tím, jak jsou vyvráceny. Kvůli své dynamice však nynější věda o COVID-19 spíše připomíná nádorové bujení, ve kterém překotný růst a prostřihávání velmi těžko stíhají sledovat rychlost publikace. Jelikož je výzkum v této oblasti v hledáčku široké veřejnosti z celého světa, stává se, že je přejata i teorie, která by při důkladnějším (a časově náročnějším) posuzování neobstála. Příkladem byly obavy ohledně vlivu léků proti zvýšenému tlaku nebo ibuprofenu na onemocnění COVID-19. Je otázkou, zda mezi tuto skupinu teorií nezařadit také informace ohledně možného účinku hydroxychlorochinu proti tomuto onemocnění. 

Zdravá konkurence firem i myšlenek

Současná situace také nahrává velmi vzácnému spojování jinak konkurenčních výzkumných týmů a společností. Sama Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) vybídla, aby se netříštily vědecké kapacity a vzácný čas pro výzkum možných léků a vakcín. Některé publikované studie byly totiž zbytečně nedostatečně navržené pro prokázání svých hypotéz. Tyto metodické nedostatky mohou zahrnovat nedostatečný počet sledovaných pacientů, nedostatečné testování, krátkou dobu sledování, chybějící srovnání (s placebem, jiným přístupem/lékem), chabou charakterizaci pacientů, chybějící randomizaci a mnoho dalšího. Závěry takových studií se pak musí opět přezkoumat a v horším případě vyvrátit (to je mnohdy ještě obtížnější), což zabírá další čas a výzkumné zdroje, zatímco dále přibývá nakažených a obětí. 

Existence různých výzkumných týmů je tak žádoucí. Unikátní přístupy a různé zkoumané léky zvyšují šanci, že účinný lék bude doopravdy nalezen. V jednom si totiž můžeme být jistí: V podobných krizích se “našim” problémům věnuje obrovské množství chytrých lidí po celé planetě. I proto dříve či později lidský intelekt a přizpůsobivost zvítězí i nad současnou výzvou.

Zpracováno ve spolupráci s Cover Story